Thajsko se po dlouhá léta řadí mezi cestovateli nejvíce oceňované a vyhledávané země světa. Velký podíl na tom stabilně má samozřejmě věčně pulzující Bangkok i legendární thajská kuchyně. Tato země jako taková je však místem, které toho svým návštěvníkům může nabídnout mnohem více. Nejde jen o milovníky přírody, kteří stále vykřesávají své uspokojení z dlouhých túr napříč hustými pralesy,  nebo naopak přece jen pohodlnějších turistů, kteří se rádi nechají okouzlit bezstarostností jihothajského pobřeží a jeho více či méně luxusně zařízených plážových letovisek.

Máme zde na mysli například severní provincie země, které po desetiletí v očích protřelejších západních turistů představují jedno z poměrně přehlížených míst, kde se lze s úspěchem věnovat horské turistice v rozličných jejich podobách.

Důležité je zde pak především to, že odjet v Thajsku na Sever právě za zdejší hornatou krajinou ani v nejmenším neznamená rezignovat na poznávání historicky atraktivních míst. Na rozdíl od tolika jiných zemí je totiž právě hornatá část Thajska také oblastí, kde se soustřeďuje několik v minulosti velice významných měst, jež si v mnoha případech to nejdůležitější ze svého kulturního odkazu uchovala i do dnešních dní.

Typickým příkladem je samozřejmě slavná Ayutthaya, bývalá metropole země, kde stranou současné zástavby stále stojí její historické jádro, které je pevnou součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Mimo tohoto města, dnes oproti jeho nejslavnějším rokům několikanásobně menšího, lze doporučit zejména místa jako jsou Sukothai, Chiang Mai, nebo Chiang Rai.

První z nich, založené již v první polovině třináctého století, rovněž po poměrně dlouhou dobu (zhruba 120 let) bylo centrem země, což se jednoznačně odráží i v současné podobě jeho Starého města. Jeho městské brány, buddhistické chrámy i ruiny královského paláce byly v nedávné době za spoluúčasti UNESCa zakonzervovány, díky čemuž jde o jedno z nejvhodnějších míst, odkud začít s poznáváním historie Thajska.

Přeskočíme zde výčet pamětihodností Chiang Mai, jemuž se obšírněji věnujeme jinde, a raději ještě krátce upozorníme na Chiang Rai, jež leží ve vzdálenosti necelých osmi set kilometrů severně od Bangkoku. Právě zde totiž  stojí například slavný čistě ručně zdobený Bílý chrám, kromě něj pak mezi významné turistické zajímavosti patří i přilehlé Velká a Rybí jeskyně, nebo bezesporu nejkrásnější botanická zahrada v Thajsku – Doi Tung.

Patří-li severní provincie země mezi místa hojně navštěvovaná milovníky hor a historie, a je-li její Jih s přímořskými letovisky jako Koh Tao, Krabi nebo Phuket centrem odpočinku a vodních sportů, pak severovýchodní Thajsko můžeme doporučit zejména tzv. baťůžkářům.

Na komfort příliš nehledící a časově zpravidla více nezávislí návštěvníci země zhusta míří právě sem, aby  na vlastní oči spatřili pověstné národní parky této části Thajska, z nichž je zřejmě nejznámějším a nejoceňovanějším Khao Yai.

Řadíte-li se pak mezi ty, kdo mají hlouběji do kapsy, nebo se zkrátka na svých cestách obejde bez zbytečných vydání, určitě se budete cítit spokojeni i na východním pobřeží země, kde mimo velice vyhledávaných přímořských center jako je Pattaya, není  žádným problémem strávit větší část dovolené v prostředí neobydlených ostrovů a ostrůvků, hustých pralesů a vodopádů.