Visegrád - kde Dunaj odkrývá karty

vydáno 06.07. 2013 • Maďarsko • zobrazeno 1821x

Přestože Visegrád svojí rozlohou v žádném případě nepatří mezi největší  města Maďarska, možná je tomu s jeho necelými dvěma tisíci obyvatel spíše naopak, určitě se řadí mezi ta nejznámější. Hlavním důvodem je důležitá úloha, jíž město sehrálo v dějinách svojí země, a samozřejmě jeho okouzlující dominanta – ruiny středověkého hradu posazené na kopci vysoko nad břehy Dunaje. Symbolický význam města potom vzrostl i od počátku devadesátých let, kdy se zde státníci z Československa, Polska a Maďarska společně shodli na vytvoření tzv. Visegrádské skupiny, s jejíž pomocí tyto země následně úspěšně vstoupily do Evropské unie. I přesto ale Visegrád dodnes zůstává především místem, kam se jezdí za živými podobami pohnuté maďarské historie.

   Prastaré město Visegrád se rozkládá při březích Dunaje v severní části Maďarska. Leží asi 35 kilometrů severně od bran Budapešti, a jeho nejbližším sousedem je město Nagymaros.  Důležitým sídlem bylo téměř od nepaměti. V časech kdy Uhry byly součástí Římské říše totiž Visegrádem a jeho okolím procházela její severní hranice, což samo naznačuje, jak zde asi mohl vypadat tehdejší život. Nejrůznější barbarské kmeny se tudy prakticky neustále pokoušely dostat do vnitrozemí, proti čemuž nakonec zbývalo jediné řešení: na vrcholu nepřístupného a skalnatého vrchu Sibrik Římané vystavěli masivní pevnost, s níž byli schopni nenasytným bojůvkám úspěšně odolávat.

   Po sérii ničivých mongolských nájezdů zde byl v polovině 13. století zbudován rozsáhlý hrad  - dnes známý jako Horní hrad -  který se potom na určitou dobu stal i sídlem uherského krále. Později byly v jeho blízkosti přistavěny další hradby a obytné věže, z nichž vznikl Dolní hrad. 

   Během poslední čtvrtiny 15. století zde pak Matyáš Korvín nechal postavit honosný Královský palác, který vstoupil do dějin svou výzdobou, kterou je možné označit za vůbec první ukázku renesančního umění ve střední Evropě. Naneštěstí si jak jeho sloh, tak ani interiéry, dnes během návštěvy Visegrádu nevychutnáme – během drtivé turecké invaze, jíž země čelila v polovině 16. století, byl totiž Královský palác napaden s takovou razancí, že z něj nezůstal kámen na kameni.

   Právě období, které předcházelo vpádu tureckých vojsk můžeme označit za zlaté období města. Do té doby Visegrád zažil, co to znamená být hlavním městem říše, později do tohoto malebného města na Dunaji panovníci jezdili odpočívat. 

  V tomto směru se od dob, kdy Visegrád poničili Turci až tak příliš nezměnilo. I dnes je město vyhlášené jako jedno z nejpříhodnějších míst, odkud lze skutečně nejlépe ocenit podmanivou krásu  záhybů Dunaje a k němu přiléhajících sytou zelení pokrytých kopců. Důležitá místa se rovněž nezměnila – stále sem návštěvníky z celé Evropy láká vysoká citadela stojící na samém vrcholu kopce Sibrik, dodnes při vstupu do velkoryse zrekonstruovaného Královského paláce sundaváme své čepice, Šalamounova věž pak i dnes uhrane svou důstojností. 

   Kromě zmíněných hodnotných historických staveb a dech beroucích výhledů z úbočí kopců lemujících tok Dunaje je neopominutelnou součástí města i o něco prozaičtější věc: velký věhlas si  postupem času vydobyly i visegrádské horké minerální prameny. Ty na zemský povrch prýští z úctyhodné hloubky přesahující 1400 metrů z vrtů ležících v údolí Lepence.

   Tyto termální prameny o   teplotě pohybující se v průměru kolem 39 stupňů pak nejlépe vychutnáte během koupele  právě v bazénech lázní Lepence, kde se jejich nezdolné síle návštěvníci Visegrádu oddávají již přes třicet let. Nejde ale jen o život navracející prameny, návštěva lázní je nesmírně obohacujícím zážitkem i proto, že z jejich terasovitě rozmístěných bazénů se otvírají jedny z nejpůsobivějších výhledů na meandrující Dunaj. Máte-li tak pro podobné pohledy slabost, a zároveň nepatříte mezi vášnivé pěší turisty, Lepence se zde ukazuje jako vaše ideální volba.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Maďarsko'
Tipy na jiné články