Varadero je od samotného začátku moderních dějin Kuby jejím nejslavnějším a nejexkluzivnějším přímořským letoviskem. Právě sem se tak od doby, kdy na tomto místě začaly vznikat první hotely, sjížděla skutečná honorace země, a spolu s ní do Varadera alespoň jednou zamířil snad každý, kdo něco znamenal ve Spojených státech. Díky tomu se tak dnes zde můžeme pokochat například pohledem na známou rezidenci nejmocnější americké rodiny první poloviny dvacátého století: Dupontovic zámeček vystavěný ve stylu art-deco. Svou cestu si však do tohoto přímořského města našli i o něco kontroverznější osobnosti, jakou byl například Al Capone, o jehož vášni pro Varadero dodnes kolují poměrně peprné historky.
Varadero, i co se týče vlastní jeho rozlohy, největší turistické letovisko na Kubě leží asi dvě hodiny jízdy od Havany na poloostrově Hicacos, který spadá pod správu provincie Matanzas. Sídlo jeho formátu si však samozřejmě žádá i vlastní letiště, které v našem případě bylo pojmenováno po Juanu Gualberto Gomezovi. Přistává zde několik přímých linek z Evropy, ale i Kanady, které přímo cílí na turisty mířící do Varadera.
Jeho více než dvacetikilometrové pobřeží tvořené písečnými plážemi omývají průhledně čisté vody Atlantského oceánu, které pod svou hladinou ukrývají přes dvě desítky vyhlášených potápěčských spotů. K tomu připočtěme kolem padesáti hotelů, celkem zhruba šestnáct tisíc lůžek a obrovské množství restaurací, kaváren, barů, a získáme alespoň základní představu o rozměrech svatostánku kubánského plážového života. Nebyli bychom však na Kubě, kdyby se vším luxusem obchodních pasáží, butiků a nóbl restaurací nebyl spojen háček: veškerá zdejší stravovací zařízení tak jsou v rukou kubánské vlády.
Přestože se drtivá většina zde uskutečněných pobytů odehrává ve znamení prázdninového odpočinku tak, jak si jej obvykle představujeme: tedy ve stínu slunečníku, případně ve vlnách teplého moře, určitě neuškodí alespoň několik málo tipů na zajímavá místa ve městě a jeho bezprostředním okolí.
V prvé řadě musíme zdůraznit již v úvodu zmíněnou Villu Du Pont, a to i tehdy, pokud vás jinak historická architektura zpravidla spolehlivě nechává chladnými. Tato důstojná stavba ve slohu art-deco, dobře zapamatovatelná již díky samotné své zelené střeše, byla dokončena roku 1928. V současné době je přístupná veřejnosti, jež se tak v jejích útrobách může obdivovat dobovému nábytku zhotovenému z mahagonového dřeva, podlahám z prvotřídního italského mramoru, bronzovým svícnům a podobně. V prvním patře Villy Du Pont je v podobném dobovém duchu zařízeno pět pokojů, prohlédnout si návštěvník mlže i stylové prezidentské apartmá.
Kdo by však během prohlídky této slavné haciendy očekával suchopárné výklady z jejích dějin bude nepochybně zklamán. Dnes je totiž vila ve vlastnictví golfového klubu (prostor hřiště s osmnácti jamkami začíná doslova jen několik kroků odtud), což se podepsalo i na jejím současném využití. V přízemí vily je tak dnes možné pojíst ve vůbec nejluxusnější restauraci ve městě, která nese jméno Las Américas, a v druhém patře Villy Du Pont potom vše můžete spláchnout skleničkou v neméně luxusním, po celých 24 hodin otevřeném nočním art-deco baru Mirador.
Patříte-li naopak mezi ty, kteří si nejlépe oddechnou v přírodě, doporučujeme navštívit vůbec nejdéle přístupnou turistickou atrakci na celé Kubě, kterou jsou legendární jeskyně Bellamar, přístupné již od druhé půle devatenáctého století.
