Únava při cestování mezi časovými pásmy

vydáno 09.09. 2013 • Tipy a rady • zobrazeno 1578x

Pokud jste někdy cestovali mezi časovými pásmy, pak jistě máte zkušenost, že se nejedná o úplně příjemnou záležitost. Může se dostavit bolest hlavy, nemožnost usnout, následná únava a podrážděnost. To všechno jsou typické příznaky tzv. jet lagu, který se do češtiny překládá jako pásmová nemoc. V odborných publikacích se také můžeme setkat s označením desynchronóza. Lidské tělo není na tyto časové posuny stavěné, a proto se s nimi hůře vyrovnává. Při tom dochází k narušení přirozeného rytmu, s čímž se organismus musí vypořádat a to někdy není jednoduché. V poslední době se však objevují zprávy, že by snad vědci měli přijít na způsob, jakým nepříjemné poruchy spánku fungují. Za vším by nejspíš měly být jakési molekulární brzdy, jež brání světlu, aby přeorganizovávalo naše biologické hodiny, zatímco cestujeme do jiných časových oblastí. Vědci se pokoušeli zkoumat laboratorní myši a po rozpojení těchto brzdících molekul se u nich projevila rychlá adaptace na nové časové zóny. Jelikož biorytmus většiny savců má podobný základ, předpokládá se, že by se výsledky mohly aplikovat i na lidskou rasu.

Řízení cirkadiánních rytmů, což je jeden z biorytmů zodpovědných za kolísání aktivity a bdělosti, má v mozku na starosti tzv. suprachiasmatické jádro. A právě na suprachiasmatické jádro se vědci při svém výzkumu zaměřili. Podle reakcí laboratorních zvířat na světlo se měřila aktivita určitých částí DNA. Při působení světla se zaktivizovalo velké množství jednotlivých genů, jež však byly vzápětí vypnuty proteinem s označením SIK1. Jestliže bychom dokázali omezit tento záludný protein, pak bychom měli velkou šanci se vyrovnat s časovým posunem i na větší vzdálenosti. Vědci dosud pouze tušili, že podobná brzda existuje, nicméně přesně nedokázali odhalit její původ.

Tento objev by mohl posloužit při vývoji nových léků nebo při léčbě chorob a poruch spojených s nevyrovnaným denním režim, jakými je třeba schizofrenie. Dosud byly známy informace pouze o základech pásmové nemoci, což se ale díky různým výzkumům mohlo prohloubit. Poslední studie umožnily proniknout do mozku a ovlivnit dokonce i denní rytmus. Samozřejmě již existují léky, které tento denní rytmus zkracují nebo naopak prodlužují, nicméně bylo zapotřebí rytmus přizpůsobit cestování a změně pásem, což se výzkumem pravděpodobně zdařilo.

Pásmovou nemoc způsobuje narušení cirkadiánního rytmu, jelikož za normálních okolností je lidský organismus fixován na střídání světla a tmy. V noci většina lidí odpočívá, zatímco ve dne bývají lidé aktivní. Jestliže se v časových pásmech pohybujeme rychleji, než jak se pohybuje Země, pak se tyto rytmy nabourají. V zásadě platí, že při cestování směrem na západ si tělo zvyká mnohem lépe, protože se mu prodlužuje den. U každého člověka je to však individuální. V podstatě platí, že kolik pásem překročíme, tolik dnů by se tělo mělo adaptovat. V případě, že na místě nezůstáváme příliš dlouho, bychom se neměli ani změně času snažit přizpůsobit, to se totiž vyplatí až ve chvíli, kdy na místě plánujeme zůstávat alespoň několik dní. Dalšími příznaky pásmové nemoci jsou iracionální chování, nevolnost, dezorientace, dehydratace nebo nechutenství.

Dá se vůbec něco s pásmovou nemocí dělat? Odborníci na slovo vzatí tvrdí, že ano. Existuje několik doporučení. Před odletem do jiného časového pásma bychom si měli dopřát dostatečnou porci odpočinku. Mělo by se chodit spát jinak již několik dní před cestou, aby si tělo zvykalo. V případě přeletu na východ bychom tedy měli jít spát o něco dříve, zatímco v případě letu na západ bychom měli jít o něco později. V letadle se doporučuje přeřídit si hodinky na cílový čas, čímž by se měl náš mozek začít na změnu připravovat. Důležité je i pití dostatečného množství tekutin, protože dehydratace pásmovou nemoc jen zhoršuje. Rozhodně bychom měli omezit pití alkoholu a po příletu se alespoň jeden celý den věnovat aklimatizaci. Někteří zkušení cestovatelé pak doporučují konzumaci Melatoninu. Zdravou výživou se také určitě nic nezkazí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Tipy a rady'
Tipy na jiné články