Tokaj - poznejte skromné kouzlo vinařské velmoci

vydáno 02.03. 2015 • Maďarsko • zobrazeno 823x

   Troufáme si tvrdit, že přinejmenším v celé Evropě nenajdeme nikoho,  kdo by v životě alespoň jednou neslyšel a zároveň nevěděl proč. Důvod je samozřejmě jednoduchý. Světoznámé tokajské víno je totiž pojmem nejen na poli vín jako takových, ale stolování a vlastně jakýchkoliv krajových zvláštností vůbec. Podobně jako plzeňské pivo a boloňské špagety považujeme za nedílnou součást evropské kultury, bez níž by Starý kontinent nikdy nebyl takový, jakým jej známe,  tak i představa zániku tokajského děsí i zapřisáhlé abstinenty. Již z tohoto je snad zřejmé, že návštěva Tokaje je fascinujícím zážitkem. Bodejť by ne. Jak jinak může na člověka zapůsobit místo, které je po tisíciletí skutečným ztělesněním toho, co znamená víno.

   Město Tokaj, v němž dnes žije asi pět tisíc obyvatel, leží v severovýchodní části Maďarska, přesněji na soutoku řek Tisa a Bodrog. Zdejší vinařská oblast rozprostírající se při jižních cípech Zemplínských vrchů je posledních sedm let součástí seznamu světového dědictví UNESCO, čímž došlo k završení jejího vinařského věhlasu.

   První zmínky o jeho pěstování nacházíme již v druhé polovině jedenáctého století, kdy došlo k prvnímu osazení zdejšího kopce Kopasz, který se  díky svému vulkanickému původu pro vinnou révu postupně ukázal jako mimořádně příhodný. Právě asi pět set metrů vysoký vrch Kopasz je tak možné považovat za místo, kde se tokajské víno zrodilo: pro zdejší klima charakteristické mimořádně dlouhé a slunečné dny zde révě přinášely to, čeho by se jí jinde dostávalo jen stěží.  

   Vlastní město přitom v minulosti neprocházelo žádným bouřlivým vývojem, který by mohl napovídat jeho dnešní renomé: obě světové války se na jeho podobě značně podepsaly, v poválečných letech se pak rozvíjela spíše okolní sídla, díky čemuž Tokaj ztrácel na významu, vrcholem pak ztráta statutu města, jež se sem vrátil až v druhé polovině osmdesátých let. 

   Dnes však Tokaj z této odvrácené strany svojí minulosti paradoxně těží: městu se v minulosti obloukem vyhnul stavební boom, a proto si v podstatě přes sto let zachovává tu samou velikost. Díky tomu se zde podařilo zachovat jeho rázovitý vzhled, který sem v posledních letech pravidelně láká čím dál více turistů z okolních zemí. Z tokaje se stala vyhledávaná turistická destinace.

   Návštěvníci sem přitom zpravidla v největších houfech přijíždí na každoroční říjnové vinobraní, které je skutečným svátkem vína a oslavou jedinečnosti celého kraje. Patříte-li tak k lidem, kteří se během svých cest rádi seznámí s živými formami společenského života míst, kam přijíždíte, zřejmě jen s obtížemi najdete příhodnější čas pro pobyt v Tokaji, než je právě říjen. Což samozřejmě platí i naopak – chroničtí samotáři udělají lépe, pokud vyberou jinou dobu, i když ani to nemusí být úplně nutné.

  Svou pozornost si totiž zaslouží i poklidná krajina okolo Tokaje. Zdejší příroda totiž prakticky každého zaujme specifickým způsobem, jímž se zde mísí ryze horské prvky s poctivou tváří maďarských planin. Kromě toho je zdejší region pozoruhodný i co  do jeho lesních porostů.

   Přilehlá chráněná krajinná oblast Tokaj – Bodrogzug tak skýtá široké možnosti pro milovníky ničím nerušených toulek panenskou přírodou, v níž se daří zejména ptactvu – právě zde tak nachází své útočiště mnoho vzácných ptačích druhů, kteří pozornému cestovateli připomínají, že ani v Tokaji není víno úplně vším. 

   Podobně jako se často zdejší ptáci uchylují za svou potravou ke korytu řeky Tisa, i rybáři zde nacházejí svůj zaslíbený kout. Docenit její rajský klid však bez problémů můžete i bez prutu, skládacích křesílek nebo broďáků : řeka naštěstí v minulosti neprošla jakoukoliv násilnou regulací jejího toku, a nic vám tak nebrání, abyste si naplno vychutnali podobu jejích břehů, jež lemují  stovky mnohdy velice starých stromů, které na její hladinu shlíží často po celá staletí. 

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Maďarsko'
Tipy na jiné články