Historie současného města Tivat sahá až do antické doby, kdy se zde nacházela menší osada. Zprávy dnes o ní máme kvůli archeologickému výzkumu, který proběhl pod hladinou moře při pobřeží tohoto města. I když má Tivat hluboké historické kořeny, souvislejší městská výstavba je až z konce 19. století. Dnes je proslulý především turistickým ruchem a také tím, že zde bylo kotviště Rakousko-uherského loďstva - od konce 19. století to byl hlavní přístav habsburské říše. Typické je pro tuto oblast okolí poseté menšími kostelíky a církevními stavbami jakoby náhodně rozhozenými v porostu husté zeleně. Nejedná se však o příliš udržované a zrekonstruované objekty a právě tato "zanedbanost" působí velmi přirozeně a svým kouzlem přitahuje návštěvníky na tahle místa.
Počet obyvatel tohoto černohorského města ležícího na západě Jadranu nepřesahuje deset tisíc stálých obyvatel. Jedná se o rušnější turistickou destinaci, kterou naleznete ve světově proslulém zálivu Boce Kotorské. Přímořská atmosféra tohoto zálivu se snoubí s dech beroucí scenérií mohutných hor s ostře špičatými vrcholky. Právě proto patří zátoka mezi dvacet nejhezčích zálivů světa. Turisticky nejatraktivnější místa v okolí Tivatu jsou tři.
Prvním z nich je soustava renesančních objektů v centru města, které byly v minulosti, tzn. od sedmnáctého století, letním sídlem důležitého rodu Budcových: Ljetnjikovac Buca. I když Tivat nenáleží k místům, kam by turisté mířili právě kvůli jeho architektonickým skvostům, navštívit Ljetnjikovac Buca za to rozhodně stojí.
Jde o komplex pěti objektů, které byly vybudovány z jemného štípaného bílého kamene. Tyto budovy jsou samostatná obytná část, hospodářské stavení, kostel, Kaple svatého Michala a zahradní amfiteátr. Vše bylo vystavěno v italském renesančním stylu a odborníci jistě odhalí i architektonický vliv pozdní gotiky. Dnes již ale Ljetnjikovac Buca není oddechovým místem pro urozené panstvo. Všechny jeho budovy prošly zevrubnou rekonstrukcí a slouží k rozličným kulturním akcím pořádaných v Tivatu. Obytné pokoje pro šlechtice byly přestavěny na místní galerii, okolní zahrady pak slouží k venkovním výstavám, vystoupením divadelních souborů a koncertům klasické hudby pod širým nebem.
Druhé místo, které se vyplatí navštívit je městský park. Kvůli své klidné atmosféře je také někdy nazýván jako "Zelená oáza." Park se rozkládá na ploše velké přes čtyři hektary, kde se tak můžete nerušeně procházet a relaxovat.
Největší jeho zajímavostí však je botanická zahrada, nejspíše největší na celém jižním Jadranu. V 19. století ji nechal vybudovat rakousko-uherský admirál Maxmilián Daubleski von Sternek. Přišel tak s revoluční myšlenkou využití pro nepoužívané výrobní haly, kde se předtím vyráběly lodě pro jeho loďstvo. Jednalo se tak o jednu z prvních vydařených akcí o znovu využití opuštěné průmyslové oblasti, dnes je to nazýváno jako brownfields.
Třetím z těchto nádherných míst je Ostrov sv. Marka. Kdysi se jednalo o oblíbený turistický cíl výletů a uznávané centrum všech vodních sportů, zvlášť díky pláži ležící na jeho západním pobřeží. V 60. letech sem každodenně jezdily stovky turistů, to však skončilo s příchodem války ve 90. letech. Po jejím skončení se už ale nepodařilo obnovit předchozí slávu ostrova a nakonec skončil úplně opuštěný a mnohá kdysi udržovaná místa zarostla trávou. To ovšem neznamená, že by zde nebylo na co koukat, snad právě naopak.
V Tivatském přístavu si můžete klidně pronajmout některý ze člunů zdejších lodních společností a dostat se na ostrov po vlastní ose. Nebudete zde jedinými turisty, zato však naleznete klid, za kterým do těchto míst jezdí většina mladých dobrodruhů, a který přímo v Tivatu a jeho okolí nemusíte vždycky najít.
