Rabat - metropole při březích Atlantiku

vydáno 22.11. 2015 • Maroko • zobrazeno 907x

Dobře udržovaný, svou atmosférou velice evropský, uvolněný a přitom ne příliš rozjívený. Tak dnes podle posledních zpráv vypadá Rabat, hlavní město Maroka. Přestože zde mezi desítkami moderních administrativních budov najdete elegantní bulváry lemované vysokými stromy, které návštěvníkům jasně dávají najevo, že jste se neocitli v žádném provinčním středisku,  budete nakonec nejspíše mile překvapeni zdejší absenci uspěchaného života, který je tolik typický pro Casablancu, s níž je Rabat často srovnáván. Město beze zmatků a zbytečných starostí, tak se někdy Rabat popisuje, máte-li na to jen jednu větu.

Marockou metropoli v současné době obývá asi 1 700 000 obyvatel, a kromě statutu správního střediska země zde naleznete i sídlo královské rodiny, vlády, ale třeba i katolického biskupství. Rabat leží v severovýchodní části pobřeží Atlantského oceánu, a zároveň při březích delty řeky Bú Begreg.

Ulice Rabatu jsou mimo jiné zajímavé také tím, že v první polovině 20. století během období francouzské nadvlády jich valná většina vznikla doslova na zelené louce, a vlastní město je tak díky tomu někdy považováno za skutečnou laboratoř městského plánování. Což pochopitelně naznačuje, že jeho prohlídka je obvykle pro každého, kdo oplývá alespoň minimálním citem pro kouzlo městského života, život, vskutku fascinujícím zážitkem.

Nové město tak vzniklo pod taktovkou skupiny architektů, odborníků na městské plánování a tvorbu krajiny, z nichž k těm nejznámějším patří jména jako Prost, Forestier nebo Ecochard. Díky jejich úsilí tak je Rabat hodnotným místem nejen z toho důvodu, že jeho velká část dnes ztělesňuje jedinečné svědectví o dobových představách o skutečně urbánním prostoru,  ale zároveň jde o živé a pulzující centrum země, jehož neodmyslitelnou součástí jsou velké zelené plochy městských parků,  jako stvořené pro místo úkrytu před žárem slunce, jakož i ruchem velkoměsta.

Marocká metropole nicméně pro své návštěvníky skrývá ještě poněkud jinou tvář, kterou Rabat jako město rozkládající se na mořském pobřeží. To se zde rozprostírá na úctyhodné ploše překračující šedesát kilometrů, na nichž se střídají skalnaté výběžky s písečnými plážemi. Důkazem neobvyklého půvabu této části Rabatu může být také fakt, že se celá oblast těší mimořádnému zájmu mezi milovníky pěší turistiky, kteří zde nacházejí krajinu, již by téměř dvoumilionovému velkoměstu připisoval zřejmě jen málokdo.

Naše představení města by nicméně nikdy nemohlo být úplné, pokud bychom z výčtu toho, co je pro něj typické vynechali turisty zřejmě vůbec nejvyhledávanější místa, jimž vévodí zdejší Médina -stará arabská čtvrt´.  Ta se živelně rozbíhá na ploše o zhruba 50 hektarech, jež je kromě vod Atlantiku a Bú Begreg chráněna také dobovým městským opevněním, které umožnilo její ulice na mnoha místech uchovat v původní podobě.

Druhým historickým místem, jehož návštěvu bychom doporučili každému, kdo do Mediny zavítá, je potom tzv. Ulice konzulů, Rue des Consuls, která získala své jméno díky opravdu kuriózní činnosti, jíž se zde věnovali zahraniční diplomaté. V průběhu 17. století se zde totiž usadilo mnoho cizinců, kteří zde vyjednávali s piráty přicházejícími z nedalekého Salé. Předmětem dohod zde přitom bylo výkupné za unesené námořníky i prosté cestující, stejně jako cena kořisti, jíž desperáti  během výkonu svého řemesla nashromáždili.   

Celá operace měla podobu veřejné dražby, a za svůj život zde mnozí zajatci vděčili „dobráctví“ Sultána. Ten totiž s vyslanci evropských zemí uzavřel „velkorysou dohodu, podle níž zajatci křesťanského vyznání nemohli být skutečně zotročeni, ale naopak měli být prodáni zpět do země, z níž pocházeli. Chcete-li sami stát na místech, kde se toto člověka nedůstojné handlování v minulosti odehrávalo, hledejte Souk el Ghzel.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Maroko'
Tipy na jiné články