O krásách kubánského města Baracoa

vydáno 05.09. 2013 • Kuba • zobrazeno 1361x

Osmdesátitisícová Baracoa, město ležící téměř na samém východním výběžku Kuby, je v mnoha ohledech jedinečným místem. Svůj hlavní podíl na tom má právě jeho unikátní geografická poloha.  Nejde přitom jen o to, že až do poloviny šedesátých let dvacátého století bylo přístupné pouze  od moře. Do dějin Kuby se totiž nesmazatelně zapsalo hned několikrát.

V prvé řadě právě zde se svou posádkou roku 1492 přistál Kryštof Kolumbus, který krátce na to krajinu na níž se rozkládá dnešní Baracoa označil za vůbec nejkrásnější zemi, kterou kdy ve svém životě spatřil.

O devatenáct let později se toto místo zároveň stalo vůbec prvním sídlem evropských kolonizátorů na Kubě, a na další čtyři roky (1511 – 1515) se také Baracoa stala jejím (prvním) hlavním městem. Kromě toho je dnes Baracoa známa i jako dějiště první vzpoury domorodého indiánského obyvatelstva proti nově příchozím Španělům, k níž zde došlo velice záhy – již roku 1512.

Co se minulosti města týče, můžeme však vyzdvihnout i její přece jen světlejší momenty. Slavný revolucionář Che Guevara  zde založil vůbec první skutečnou továrnu v širokém okolí, kterou se stala symbolicky čokoládovna, jež je navíc v provozu dodnes. Znalci světové literatury potom možná ví, že předobrazem Maconda ve Sto rocích samoty, klasickém románu hlavního představitele magického realismu Gabriela Garcii Marqueze, je právě Baracoa, kterou jeho autor za svého života důvěrně poznal.

V současné době dokonce i na kubánské poměry po souši poměrně obtížně přístupná Baracoa se rozprostírá v široké Bahía de Miel (v překladu Medová zátoka), kterou lemuje hornatý pás Sierra del Purial. Výše zmíněná „Che Guevarova“  čokoládovna není výsledkem žádného skandálního plánu profesionálního revolucionáře – jedním z hlavních odvětví místní ekonomiky totiž bylo odjakživa právě zpracování kakaa, kokosu a banánů.

Tyto plodiny jsou zároveň jedněmi z klíčových ingrediencí typických jídel oblasti, jimiž je v každém případě tzv. Cucurcho,  směs kokosu, vydatné dávky cukru a dalších druhů ovoce, jako jsou pomeranče nebo ananas, která se tradičně servíruje v palmovém listu. Podobné proslulosti se těší rovněž Bacán, opět podávaný stejným způsobem, jehož základem jsou pak banány.

Vypravíte-li se během svého pobytu na Kubě právě na Baracoa, mlhavé tušení tušení tropického ráje vás s největší pravděpodobností nezklame. Ačkoliv je Medová zátoka jednoznačně idylickým místem, daří se i dnes udržet její původní charakter – nejde o žádné letovisko zdecimované masovým turismem. Zřejmě vůbec nejlépe tato skutečnost vynikne tehdy, pokud se pokusíte zdolat vrchol hory El Yunque, oblíbený cíl výprav návštěvníků Baracoa holdujícím trekkingu, který se tyčí ve vzdálenosti jen asi sedmi kilometrů západně od centra města. Na samotný závěr dodejme, že ačkoliv se nevyznačuje žádnou závratnou výškou, dosahuje jen necelých šesti set metrů nad mořem, jde o jedno z nejatraktivnějších míst v okolí. Konec konců i proto, že se o El Yunque ve svých zápiscích zmiňuje i sám Kryštof Kolumbus.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Kuba'
Tipy na jiné články