Neziderské jezero - pohraničí jak je neznáte

vydáno 06.11. 2014 • Maďarsko • zobrazeno 929x

Neziderské jezero je se svými více než třemi sty čtverečními kilometry vodní plochy druhým největším stepním jezerem Evropy. Jeho hustá rákosí plná vodních ptáků, jakož i malebné rybníky podpořené příjemným podnebím plným slunce a rozhodného větru, z něj dělají turisty silně oceňované místo.  Díky různorodé tváři jeho pobřeží se dnes s Neziderským jezerem můžete setkat coby s místem jako stvořeným pro  klidné pozorování zdejší fauny, cykloturistiku, a samozřejmě i windsurfing. Pro nás je nicméně nejdůležitější, že každá z těchto poloh se nakonec při vlastní návštěvě ukáže jako pravdivá. I proto si k  Neziderskému jezeru nachází svou cestu návštěvníci všech věkových skupin, které spojují dvě věci – úcta k přírodě a smysl pro jedinečnost místa.

   Neziderské jezero leží na místě, kudy prochází hranice mezi Maďarskem a Rakouskem. Na maďarské straně jeho pobřeží zabírá asi sedmdesát pět kilometrů, v Rakousku potom leží pás pobřeží dlouhý zhruba dvě stě čtyřicet kilometrů. Samo jezero je dlouhé přes třicet kilometrů, v nejužším místě potom měří šest kilometrů,  v nejširším dvanáct.   

   Velkou část plochy jezera dodnes pokrývá husté rákosí. To přitom do značné míry určuje jak krajinný ráz Neziderského jezera, tak i podoby zdejšího života. Rákosí tak zde slouží jako hnízdiště nejrůznějších druhů vodního ptactva – díky němuž je Neziderské jezero významným útočištěm migrujících ptáků, zároveň je ale rákosí možné považovat za nejdůležitější jezerní plodinu, kolem níž se točí i mnoho aktivit místních obyvatel.

   Rákosí totiž dodnes nachází své uplatnění zejména ve stavebnictví, ale i v jiných oblastech. Kromě toho je jeho sklizeň důležitá i z ekologického hlediska – pokud by se ponechalo volně ve vodách jezera, brzy by začalo hnít a narušovat rovnováhu zdejších ekosystémů. 

   Kromě rákosí jako zdroje živobytí a líhně života ale v Nezideru najdeme i jeho odvrácenou tvář.  Vzhledem k velice větrnému počasí, které je pro celou oblast typické, a za které zde děkují Bohu všichni surfaři, kterým se dosud poštěstilo sem zavítat, suché rákosí v letních měsících často a s nečekanou silou vzplane, aby se potom tyto požáry větrem šířily velkou rychlostí po velice rozsáhlých plochách. Nutno ovšem podotknout, že tyto požáry pro návštěvníky Neziderského jezera nepředstavují ohrožení – dokladem toho je i skutečnost, že podle výsledků anket mezi rakouskými  turisty bylo jezero hodnoceno jako nejbezpečnější typ lokality navštěvované turisty.

   Neziderské jezero tak stále patří mezi nejnavštěvovanější místa rakousko-maďarského pomezí.  Za což jezero spolu s jeho obyvatelé bezpochyby vděčí i faktu, že všechny dosavadní pokusy o jeho „zkrocení“ stavebními úpravami, na jejichž konci by byla přeměna jezera na přetechnizovanou přehradu, skončily nezdarem. 

   K tomuto děsivému kroku přitom na počátku minulého století nebylo příliš daleko – byly vypracovány podrobné plány na přehrazení plochy jezera, přičemž hlavní krok spočívat ve vymezení míst, která by potenciálně mohla nejlépe sloužila zemědělství. Potom přirozeně mělo následovat jejich odvodnění a přeměna na ornou půdu. 

   Celý plán byl dokonce schválen, stejně tak byla vydána příslušná povolení. Celou operaci však nakonec zastavil přechod většiny území Neziderského jezera do rukou Rakouska po konci světové války, které na proměně této z mnoha ohledů jedinečné oblasti nemělo zájem.    

   Podobné hrozby však nad jezerem visely i v pozdějších letech – zřejmě nejvýraznějším pokusem  přitom byl plán na vybudování mostu přes rakouskou část jezera, jíž v roce 1971 po velkém úsilí zhatily plány ekologů. 

   Největší úlevu potom pro mnohé obyvatele okolí jezera v tomto směru představovala devadesátá léta. Tehdy se zdejší Národní park stal součástí mezinárodního systému ochrany přírody, a v roce 2001 potom byly obě jeho části – maďarská i rakouská – zapsány na seznam   světového bohatství UNESCO. Vypustit jezero a začít na jeho místě s pěstováním obilí se tak zřejmě nepovede už nikomu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Maďarsko'
Tipy na jiné články