Maledivská republika je velmi ojedinělý stát se zajímavou historií, kulturou i jazykem. Dnes zde žije asi 270 tisíc obyvatel. Dějiny Malediv se rozdělují na dvě části. Období před přestupem k islámu a obdobím po něm. K islámu přistoupily Maledivy v roce 1153. Obyvatelé Malediv prý byli známí již 2000 let před naším letopočtem.Čile s nimi obchodovali Řekové, Římané, Mezopotámci či Egypťané. Žili tu Redinové, legendární uctívači Slunce. Později odešli nebo splynuli s obyvatelstvem vyznávajícím buddhismus. Maledivané měli časté obchodní styky s arabskými kupci a v roce 1153 přestoupili k islámu. Poté následovala celá řada sultánských dynastií. Později ovládali Maledivy Portugalci. V roce 1953 byla vyhlášena republika, později opět obnoven sultanát a v roce 1968 opět republika. Na jihu měla Velká Británie několik vojenských základen. Pověstný je zejména ostrov Gan. Mezi Británií a Maledivami probíhalo několik konfliktů kvůli území. V roce 1965 však Británie uznala Maledivy jako zcela suverénní a nezávislý stát a ostrov Gan dostala do pronájmu. Dnes jsou Maledivy především rájem pro turisty s velkým ekonomickým potencionálem.
Tradice a kultura společnosti.
Obyvatelé maledivských ostrůvků mimo turistickou zónu stále žijí tradičním a poklidným životem. Ale i sem už přišel technický pokrok. Televize, telefon a internet je standardní součástí života. Přesto však tradiční obyvatelé neoplývají cestovatelskými touhami. Živí se převážně rybolovem. Žijí náboženským životem a pravidelnými modlitbami. Děti míří za vzděláním do škol na větší ostrovy. Dříve zde žila také aristokracie představovaná sultánem a jeho rodinou. Do horních tříd společnosti patřili dvořané a do nižších rolníci. Dnes jsou Maledivy republikou. Běžné jsou velké rodiny s početným potomstvem a nízký průměrný věk obyvatel. Na ostrovech existuje systém vzdělávaní realizovaný prostřednictvím základních, středních a vyšších škol, které jsou bezplatné. V Malé je rovněž vysoká škola. Tradiční maledivské vesničky se vyznačují úhledným pravoúhlým uspořádáním.
Náboženství.
Oficiálním náboženstvím Malediv je islám. Na Maledivách žijí muslimové. Všichni Maledivané se řadí k sunnitské větvi islámu. Veškerá ostatní náboženství jsou zakázána. Jedná se však o liberální formu islámu, stejně jako v Indii a Indonésii. Pouze některé ženy z Malediv nosí šátek zahalující vlasy. Ve škole se učí korán. Mešity jsou velmi prosté a spíše nezdobené. Ve starších mešitách můžete najít bohaté dřevořezby s náboženskými motivy a pod chrámy zdobené náhrobky. Maledivané dodržují časový rozvrh každodenních modliteb. K modlitbě svolává věřící reproduktor z mešity. Pravidelně se dodržuje také ramadán, který je měsícem půstu. Vedle toho však Maledivané praktikují i přírodní domorodou víru včetně zahánění zlých duchů a vaření nejrůznějších lektvarů na lidské neduhy.
Postavení žen ve společnosti.
A jak je to s postavením žen ve společnosti? Maledivám vládlo již od 14.století mnoho sultánek. Po zrušení monarchie, však bylo ženám znemožněno kandidovat na prezidentský úřad. Přesto jsou projevy otevřené diskriminace vůči ženám poměrně vzácné. I když jde o muslimský stát, světy obou pohlaví se bez obav mísí a ženy zde mají svou osobní svobodu. Ženy tu nachází uplatnění ve všech profesních oborech. Vdavky se berou jako jedna z povinností ženy. Nad třicet let je svobodných jen mizivé procento. Běžné jsou také rozvody. Jeden čas tu byla rozvodovost dokonce nejvyšší na světě.
Svátky a společenské události.
Turisty, kteří jsou ubytováni v turistických resortech svátky povětšinou nijak nezasáhnou. Zkuste však během svátečních dnů navštívit Malé či domorodý ostrov. Poskytne se Vám krásný kulturní zážitek. Stanete se svědky slavnostní prohlídky a oslav. Velký dopad na každodenní provoz Malé mají vánoční svátky, Nový rok, Velikonoce a období našich letních prázdnin. V tuto dobu je vše připraveno pro nápor turistů a ceny jsou na patřičné výši. K nejdůležitějším svátkům patří ramadán (většinou září či říjen), slavnost konce ramadánu, slavnost obětin 66 dnů po ramadánu, muslimský nový rok, prorokovy narozeniny a další. Dne 11. listopadu se slaví den vzniku republiky, která byla vyhlášena v roce 1968. Den nezávislosti se slaví 26. července – v tuto dobu skončil britský protektorát.
Kulinářské zážitky.
Na Maledivách můžete každý den zažívat skutečné gurmánské hody. Daří se především kokosovým palmám, mangu, papáje a ananasu. Tradiční je rybářství. Ostatní potraviny se musí dovážet. Základ domorodého jídelníčku tvoří rybí maso a rýže. Občas též zvěřina, drůbež a další. Maledivské pokrmy se blíží indické kuchyni – bývají pikantní a někdy i pálivé. K nečastějším jídlům patří rybí polévky, placky a karí z rybího masa. Mnohá turistická středila nabízí tradiční maledivská jídla ve slavnostním hávu. Neváhejte je ochutnat. Klasickou snídaní je tuňák s cibulí a kokosem, k tomu se přikusují placky z chlebového těsta a pije se čaj. K oblíbeným pochutinám patří lehké zákusky – kousky kořeného rybího masa s omáčkami nebo smažené v těstíčku. Často se podávají v tradičních čajovnách spolu s trojúhelníčky plněnými zeleninovým karí. Mlsalové ocení rýžový pudink a smažené banány. Kulturním šokem bývá vaječný pudink zdobený smaženou cibulkou. Typickým národním pokrmem je Garudia – polévka se sušeným a uzeným rybím masem. K jídlu se nejčastěji pije černý čaj. Pochoutkou jsou arakové oříšky – s hřebíčkem a hustou citrónovou šťávou. Jsou zabalené do arakového listu a žvýkají se. Oblíbené je palmové víno.
