Jeden z nejníže položených řeckých ostrovů, rodiště neslavnějšího lékaře všech dob - Hippokrata, místo vyhlášené krásou svého pobřeží a bohatou historií. Tak se nejčastěji mluví o ostrově Kos.
Dodekanéské ostrovy ležící v Egejském moři získaly svůj názvem od řeckého slova pro číslo dvanáct. A právě uprostřed tohoto souostroví, jihovýchodně od pevninského Řecka, severozápadně od Rhodu, najdeme ostrov Kos. Je úzkého protáhlého tvaru o rozloze 290 km2. S výjimkou severozápadní hornaté oblasti je celý ostrov rovinatého rázu.
Turistický ruch kvete zejména při pobřeží, jehož délka činí vice než sto kilometrů, na kterých narazíte na veškeré klasické vybavení přímořských letovisek. Apartmány, restaurace a bary, které vytváří tolik potřebné zázemí pro všechny, kdo se chystají na pláž, nebo se z ní právě vrací. Mimo ryze turistických letovisek je ale Kos také místem, kde není nouze o připomínky dávné minulosti, kvůli kterým je ostrov Kos často zmiňován jako důležité místo, pokud jde o antické památky, stejně jako pozůstatky éry Byzantské nadvlády.
Hrad rytířů řádu Svatého Jiří
Pravděpodobně turisticky nejatraktivnější historickou památkou ostrova je Hrad Rytířů řádu Svatého Jiří, který byl ze strategických důvodů postaven přímo v přístavu zdejšího hlavního města, které nese stejné jméno jako samotný ostrvov – Kos. Skaliska na kterých hrad leží, původně tvořily samostatný ostrůvek, který byl s „pevninou“ ve středověku spojen prostřednictvím mostu, který si můžete prohlédnout i dnes.
Z dochovaných dobových záznamů cestovatelů, kteří ostrov Kos v 15. století navštívili víme, že starší část hradu byla zbudována právě na konci 14. století, přičemž hlavním účelem vybudování pevnosti byly čím dál častější a intenzivnější výpady vojska sultána Bayazita I.. Nejstarší částí dalších přístaveb je potom věž kruhového půdorysu, která sloužila udržování spojení mezi oběma částmi pevnosti.
Kos – starobylé centrum ostrova
Kromě přístavu s jeho středověkým hradem se v každém případě vyplatí navštívit i ostatní části města. To je zajímavé již samotnou svojí stukturou: rozkládá se podél zálivu ve tvaru otevřeného půlkruhu o délce zhruba 20 kilometrů. Vedle charakteristické uvolněné atmosféry prázdninového letoviska, které není závislé na každé koruně vytažené z kapes turistů, palem, cypřišů a ibišku, který je jedním ze symbolů ostrova, se jeho návštěva vyplatí především kvůli památkám.
Přestože město v minulosti velice těžce postihlo několik zemětřesení, stejně jako divokých nájezdů znepřátelených sousedů, stále zde můžete narazit na více či méně rozsáhlé zbytky historických budov všech myslitelných období. Od pozůstatků helénismu přes antický trh, chrámy i drobné svatyně, amfiteátr zbudovaný v letech Římské nadvlády, až po Byzantské lázně. Určitě si, pokud to bude alespoň trochu možné, nenechte ujít zmíněný Asklepeion – starověkou nemocnici vystavěnou na počest boha Asklepeia, kde nacházely své uplatnění léčebné metody nejslavnějšího místního rodáka – Hippokrata.
Historická zástavba zde netvoří samostatnou oddělenou čtvrť, na kterou jsou nalepeny nově zbudované obytné čtvrtě, jak je často zvykem v jiných oblastech. Spíše se dá říci, že moderní zástavba zde naoapk organicky vrůstá do mezer mezi historickými budovami a jejich zbytky. Díky tomu se zde návštěvník ani v nejmenším necítí nepatřičně, nemá dojem, že šmejdí kolem dobře nabalzamovaných mrtvol, nezdá se mu, že je obětí divadélka zpunktovaného místními podnikateli v turistickém ruchu.
