Nejjižnější z řeckých ostrovů ležících v Egejském moři, a také jeden z těch nejsyrovějších. Tak se někdy nejstručněji popisuje Ikaria. Místo, které je navždy spojené především s mýtem o Ikarovi, ale také nemilosrdnými horskými masivy, termálními prameny, vysokými útesy a samozřejmě temně rudým vínem. Ostrov Ikaria také jeho návštěvníci často popisují jako neučesané místo, na kterém dnes lze názorně vidět, jak by mohly vypadat i ostatní řecké ostrovy, pokud by jejich krajina a pobřeží neuchvátila sta tisíce turistů, kteří sem rok co rok během letních měsíců vyráží za sluncem a nicneděláním.
Tato pověst, které se ostrov těší ve středním proudu středomořského cestování, také částečně stojí za faktem, že Ikaros ještě donedávna patřil mezi neprávem opomíjené kouty Egejského moře. Což vlastně částečně trvá dodnes, určitě nejde o místo, které by na první pohled mnoho lidí lákalo k návštěvě.
Ve srovnání s obvyklými turistickými letovisky nehostinné vnitrozemí, jehož vesnice jsou vším, jenom ne koloniemi na oko tradičních vesnic, kde může s několika stovkami eur v kapse dělat haura i ten největší buran, spolu s pobřežím z větší části tvořeným útesy z ostrova Ikaros děla spíše ideální cíl dovolené člověka, který už viděl ledacos, a nemá chuť znova absolvovat únavné procházky po „idylickém“ bulváru se stánkaři a předraženými kavárnami.
Což samozřejmě určitě neznamená, že zde nenajdete písečné pláže, které by se co do své romantičnosti nemohli měřit s letovisky pro zamilované. Jenom zkrátka nejsou tím jediným, co je v okolí a o čem vám každý donekonečna vypráví. O skutečnosti, že nejde o destinaci žijící životem ryze prázdninového střediska pro zmlsané turisty může svědčit také fakt, že ostrov Ikaria rádi navštěvují především sami Řekové, kteří mají slabost obzvlášť pro zdejší horké prameny, které většinu cizích turistů nechávají chladnými.
Centrum ostrova tvoří Agios Kirikos, město s hlavním přístavem a administrativním centrem celého ostrova, které leží na jeho severovýchodním pobřeží. I přes zdejší rozsáhlé zahrady a vůbec velké množství zeleně v ulicích nicméně určitě nejde o místo, ze kterého by návštěvník odjížděl fascinován jeho malebností a historickou atmosférou. Svůj podíl na tom má jak relativně velké množství nově postavených budov, tak i čilý ruch, který v Agios Kirikos panuje.
Hlavními místy, které zde můžeme doporučit příležitostným návštěvníkům jsou vedle Archeologického muzea zejména pláže Tsoulka a Xilosirtis. Pláž Tsoulka ležící jen nedaleko od posledních nočních klubů vyhledávají zejména mladí lidé, kteří zde přes den využívají dostatku stínů dospávají, případně se léčí v místním kafebaru. Xilosirtis najdete na západ odsud, jde o úzký pruh oblázkové pláže obklopený skalami, kam vede dlouhé schodiště z okraje města.
Pokud na ostrově Ikaria přece jenom nehledáte syrovou krásu nepřístupného vnitrozemí, ale rádi se naopak necháte hýčkat bezstarostným plážovým životem, zkuste navštívit Messakti nebo Gialiskaris. Jde o dlouhý pás pláží rozprostřených zhruba deset kilometrů od města Evdilos, hlavního přístavu severní části ostrova. Nejoblíbenější pláže leží na soutoku dvou řek, které zde vytváří lagunu, jež nezřídka bývá svým rázem přirovnávána k pobřeží Karibiku.
