Naprosto základní věcí, jejíž vyřízení by mělo předcházet všem vašim dalším úvahám o cestě, je v případě Kuby tzv. Turistická karta. K té se našinec může dostat v budově kubánského velvyslanectví, které sídlí v Praze na Sibiřském náměstí. Hodláte-li do země odcestovat prostřednictvím některé z cestovních kanceláří, může si její vydání vzít na starosti i ona. Zde je třeba zároveň zdůraznit, že v situacích, kdy se český občan vydává na Kubu za jiným účelem než je turistický pobyt, je povinen namísto turistické karty požádat o vydání standardního víza, k čemuž je opět zmocněno Kubánské velvyslanectví. Obecně přitom platí, že zmíněná turistická karta vás opravňuje k pobytu v maximální délce 30 dní, přičemž odcestovat na Kubu musíte nejpozději do 6 měsíců od jejího vydání. Spolu s platnou turistickou kartou je rovněž nutné mít cestovní pas, jehož platnost bude trvat ještě půl roku od vstupu na kubánskou půdu.
Druhou důležitou administrativní podmínkou spojenou s pobytem na Kubě je splnění tzv. Přihlašovací povinnosti. Bezprostředně po příletu do země tak každý její návštěvník obdrží vstupní formulář, v němž je nutné uvést plánované místo pobytu v zemi. V případě že toto nejste schopni uvést hned po příjezdu, představuje obvyklou praxi požadavek úředníků na rezervaci hotelu přinejmenším na tři noci. Není přitom výjimkou situace, kdy úředník dokonce sám vybere konkrétní hotel, kde tak máte učinit.
Zároveň však platí, že pokud se hodláte nechat ubytovat v soukromí, je vyřízení přihlašovací povinnosti na majiteli domu. Určitě se nikomu nedoporučuje požadavek přihlašovací povinnosti podceňovat. Kuba přece jen není žádnou demokracií evropského typu, díky čemuž je téměř jisté, že se o turistovi ubytovaném „načerno“ policie velice brzy dozví: především díky husté síti svých informátorů (oni i z normalizačního Československa dobře známí „důvěrníci“. Z výše řečeného je tak poměrně jasné, že turista holdující nocování pod širákem na Kubě určitě nebude mít na růžích ustláno: stanování ve volné přírodě není povoleno.
Co se týče samotného vstupu a odjezdu ze země, je dále nutné myslet na tzv. odletovou taxu (o její aktuální výši se raději informujte ještě před odletem do země), o kteréžto povinnosti kubánští úředníci s oblibou zapomínají informovat předem. Odletová taxa se neplatí v rámci odbavování, ale až po jeho skončení, a to u speciálního výklenku. Proto si nezapomeňte odložit patřičný obnos, v opačném případě byste mohli odlet svého letadla snadno promeškat.
Ačkoliv je současná situace v kubánském zdravotnictví tématem sama pro sebe, není pro vstup do země v současné době nutné žádné povinné očkování. I přesto se však obvykle doporučuje na Kubu přijet s očkováním proti žloutenkám typu A i B. Z hlediska zdraví je na místě se dále řídit jen obvyklými pravidly spojovanými s pobytem ve více či méně exotických destinacích: tedy se zejména vyhnout konzumaci neupravené vody z místních vodovodů. Vždy je tak třeba pít vodu převařenou nebo balenou.
Pokud jde o zdravotnická zařízení na Kubě, cizincům zde bývají určeny zvláštní lépe vybavené nemocnice, na které lze narazit ve většině větších turistických středisek. Vlastní ošetření samozřejmě není poskytováno bezplatně, obecně však můžeme říci, že náklady na zdravotní péči se zde příliš neliší od těch západoevropských.
